Srpen 2011

Tanec, tanec a zase tanec! =D

30. srpna 2011 v 13:48 | Kolda |  milý deníčku...


Jak jste si nejspíš všimli, konečně jsem přešla ze zimního designu!
Původně jsem chtěla do červena. Pak z toho byla taková jahůdková. A nakonec mi to přišlo moc přeslazené, takže je pozadí raději bílé. A jelikož miluju tanec, má to zase takový námět. Smějící se Pořád mi to příjde moc, takže to budu ještě slabě předělávat..nejspíš.. =)
Jo, co se týče toho tance, našla jsem kurzy scénického a muzikálového tance! Hrozně mě to láká, tak doufám, že na to bude čas. =D
Předevčírem jsem se vrátila z chalupy, to bylo něco. =D První dva dny tam byly ještě sestřeničky, tak jsme měly s kamarádkou o zábavu postaráno. V pátek jsme se byli podívat na barokní hřbitov ve Střílkách a večer nás zavolali, že jsou brambory, tak jsme jeli pár vesnic dál na pole je vybírat.Usmívající se A každý den se kolem nás ještě motal pejsek, kterýho se před půl rokem babi s dědou lehce omylem pořídili. Omylem proto, že to rozhodně neměli v plánu, ale když jim ho tam nechají na zkoušku, kdo by štěňátku odolal, že? Akorát z Beníka už je velký pes, který má třičtvrtě roku a pěkně skáče a škrábe. Na dědu ani babičku ne a poslouchá je, to jen všichni okolo musí být náležitě přivítaní! =D Holky tam taky měly velkou trampolínu, tak jsem si zkoušela rovnou skoky a musím říct, jde to líp než na ledě. =D Ten dopad není tak tvrdý.Smějící se
Mám teď prostě upovídanou náladu, tak toho radši nechám a půjdu uklízet. =D
Mějte se krásně - poseldní dva dny prázdnin! Usmívající se

I´m having a good time... =)

22. srpna 2011 v 19:05 | Kolda |  milý deníčku...
Zdravím, lidičky!
Doufám, že si všichni užíváte slunné dny a máte se famfárově! =)
Já se musím pochlubit, právě jsem dneska udělala AUTOŠKOLU!!! Já jsem prostě naprosto unešená! Po přijetí do autoškoly na mě čekala kamarádka a hned jsem se ji vrhla kolem krku! A když přijel i můj instruktor, skočila jsem mu kolem krku taky! Smějící se Jsem oboum strašně vděčná! Kiki se mnou dál trávila čas v autoškole, i když už ji měsíc měla hotovou (taky ji už nazvali, že patří do inventáře =D a už ji tam zaměstnávali =D). A Emil se mnou trpělivě jedil od května do června a pak kvůli mému pětitýdennímu přerušení i v srpnu, procházel se mnou techniku, všechno vysvětloval.. Usmívající se
Ale tak růžové to nebylo. Z jízd jsem měla největší strach, protože mi to moc nejde. Podle Emile ovládám auto na jedničku, ale nenechávám si dostatek času na vyřešení křižovatky a pak dělám blbosti a zmatkuju. Přesto, když se mě zeptal, jak například nějakou situaci vyřešit, odpověděla jsem správně. Jen jsem to měla udělat o deset vteřin dřív! Smějící se
Testy byly v pohodě, to stejné technika - na ni byl moc fajn komisař -, ale jízdy. Ten komisař, co jel s námi, byl hrozně protivnej. Ale nakonec i přesto, jak byl nepříjemnej a nakonec na mě málem řval, mi to dal. Ovšem s podmínkou, že si ještě připlatím jednu jízdu. A to si jich připlatím klidně deset, když budu mít jistotu, že pak nesednu za volant a nikoho nezabiju snad, ne? NerozhodnýSmějící se Jízda navíc mi nedělá problém, jsem v té autoškole hrozně ráda a nakonec mi to bude chybět. Asi se za nima bdu muset často zastavovat! =)
Nakonec chybu jsem udělala v křižovatce u Nových sadů, kde se zatáčí doleva a proto se v té křižovatce většinou zastavuje. Najela jsem v ní nějak do špatného pruhu, ale moc to nechápu. Emil mě na ni vzal dvě jízdy před zkouškama, protože prý bývá problémová, a já ji bez problému projela. A teď jsem se tam nějak zamotala. Komisař mi to uznal jen díky tomu, že přede mnou byla nějaká ženská z Českých Budějovic (fakt nevím, jak se někdo v takovým fofru ještě stihne koukat na SPZky =D), která tam špatně najela a já se nechala zblbnout jí. Nebo něco v tom smyslu.
A když mě na parkovišti poručit zaparkovat kdekoliv pozpátku, tak se mu zase nelíbilo, že jsem si vybrala místo hned vedle jiného auta, když druhá polovina parkoviště byla volná!! Jenže já se podle toho auta orientuju! Když nemám odhad na vzdálenost, jak to mám asi dělat?
A náhodou jsem byla pochválena. Úplně cizíma lidma venku! =D Komisař mě navedl do jednosměrky, ale v ní stál karavan s blikačkama. Tak jsem si za ním zastavila s tím, že počkám, ale komisař tvrdil, že se tam vejdu, protože přímo vedle v řadě zaparkovaných aut zrovna dvě chyběla.
A jak naschvál se najednou všichni lidi kolem vyvalili z okýnek a vykoukli zpoza aut, jakoby jim někdo řekl, že tady projíždí autoškola s holkou za volantem. A když jsem se tam - sice natěsno - ale hezky vešla a opatrně to projížděla, slyšela jsem akorát z okýnka: "Je dobrá!" Smějící se I když, těžko říct, jestli to nakonec patřilo mně! Smějící se

No, akorát jsem se chtěla podělit o tenhle zážitek, ze kterého jsem pořád trošku mimo. A to už mám za sebou oběd a nakupování s kamarádkama a před sebou flašku šampusu v taťkově ruce, který jen čeká, až sejdu dolů! =D
Ale taky jsem dostala od Káti odkaz na tohle video (a ještě hromada jiných je pod ním!) a je skvělé! Je to jako naše Partička! Usmívající se
Áha.. a jako video mi to nejde dát, tak se podívejte na tento odkaz! =)
Mějte se! =)

http://www.videacesky.cz/skece/fast-and-loose-dont-stop-me-now


Tak, tak, všelijak.. x)

12. srpna 2011 v 16:38 | Kolda |  milý deníčku...
Krásný, konečně slunečný, den Úžasný
Tak jsem koukala na svůj blog, ven z okna, zpátky na svůj blog a zase ven a napadlo mě, že by možná nebylo od věci změnit ten zimní - lední a sněhový - design. =D I když z toho léta toho moc není, špatné by to asi nebylo.. =) Ale dneska se k tomu nedostanu a přes víkend už určitě ne.
Odjíždíme totiž na chalupku a to rovnou celá famílie. Jednak kvůli hromadné oslavě narozenin a svátků (takže bych už pomalu ty dárky měla jít balit, protože je toho hromada! =D), a jednak kvůli pracím na zahrádce. Bude se kácet takových deset metrů vysoká borovice, která stojí přímo před chalupou, co ji znám (a jak nám vždycky zachytávala badmintonový míčky, potvůrka! Smějící se).
No,teď k další věci. Včera jsem po šesti týdnech opět usedla za volant, abych si konečně tu autoškolu mohla dodělat, a bylo to teda rozhodně poznat! Jela jsem docela příšerně, ale prý se to po takové odmlce dalo očekávat. To ale neznamená, že mě to neštvalo. Dneska už to ale bylo lepší a když to půjde dobře, tak ve středu budu dělat závěrečky. Usmívající se Když to dobře nepůjde, tak si připlatím dalších pár jízd a zkoušky budou v pondělí. =)
A taky jsem zjistila, že jsem se nepochlubila, co FCEčka! No, není čím se chlubit, neudělala jsem je. =( Ale to mi nebrání zkusit to příště kdyžtak znovu. =D
Upřímně jsem nečekala, že bych měla nějak dobré výsledky, bylo mi jasný, že pokud bych je nějakým zázrakem udělala, tak jen o fous. No, tak jsem je aspoň o fous neudělala! =D
Teď už bych zase měla valit pryč. Musím zabalit aspoň pár těch dárečků a vysát, než přijede taťka a půjdeme na squash. Jauč, ještě teď mě všechno bolí ze včerejška a mám jít zase něco dělat? Smějící se
Když tu totiž ségra nebyla, chodila jsem místo ní celý týden na power plate a docela se mi to líbí, ale upřímně, je to makačka. Ty vibrace při posilování nijak nepomáhaj! =D =D
A už fakt musím, tak se mějte, jak chcete, nejlépe ale úžasně a nepřekonatelně a užijte si víkend!! Mrkající

Monte Carlo

12. srpna 2011 v 16:19 | Kolda |  film

Nazdar bazar! =D

Tak jsem zkoukla nový film a moc se mi líbí. Je to typická americká romantická komedie, kterou většina zkritizuje, ale Selenu Gomez, která v něm hraje hlavní roli, mám ráda a mně to příjde jako roztomilý film. =)



Plánovaný zájezd do Paříže se pro Grace, její kamarádku Emmu a nevlastní sestru Meg stane katastrofou. Když jejich skupina i s průvodkyní odjíždí od Eiffelovky bez nich, musí se dopravit samy a při dešti se schovají do nejbližšího hotelu. Jak se to může hezky zamotat, když tam narazí na Cordelii Scott, místní hvězdu, která je od Grace téměř k nerozeznání a která si místo charitativní aukce v Monte Carlu raději jede užívat na Mallorcu, takže Grace má dost prostoru zastoupit její místo a dovolenou si pořádně a luxusně vychutnat... =)


Summer days 2011 =)

8. srpna 2011 v 0:11 | Kolda |  milý deníčku...

Hola amigos!

Ne, ještě jsem se nezačala učit španělsky (i když i to je v plánu), jen jsem si vzpomněla na první letošní dovolenou. =D A musím o ní, o tom všem, co se posledních pár týdnů dělo, napsat.
Všechno začalo samozřejmě odjezdem, do letadla jsme hezky naskákali: já, mamka, taťka, babička, děda a sestřenka. Zbožňuju tyto rodinné dovolené. S babičkou a dědou to je vždycky legendární! Smějící se Jen už pár let vyhrožují, že s námi dál jezdit nebudou (i když si babička pokaždé pochvaluje, že s námi nemusí nic dělat. =D Taháme je z moře a do moře, všechno domluvíme, taťka všechno spraví, s kuframa pomůže. =D Byli zvyklí jezdit hodně na zájezdy sami a hrozně obdivuju, že za posledních asi patnáct let měli úspěšných pětadvacet zájezdů po celém světě!)
...A doletěli jsme na krásnou Mallorcu. (Ve španělštině se dvě L čtou taky jako J? Všichni mluví o Majorce.. Je to nezvyklé =D) Do stejného hotelu jako před dvěma lety v zátoce Cala Milor a všechno bylo perfektní! Moře, bazén, sluníčko, dokonce jsem se tam stihla zakoukat do dalšího z hotelových hostů... RozpačitýSmějící se No, jdeme dál..=D Protože už s tou cestovkou hezkých pár pátků létáme (tedy hlavně babička s dědou), dostali jsme zdarma dvě auta na tři dny. Takže hurá na výlety.
Během nich jsme se ujistili, že Mallorca je opravdu ostrov, jak s radostí říkal táta.
První den jsme podnikli výlet do akvária kousek od hlavního města Palmy. Bylo obrovské a hned u vchodu nám udělali krásnouspolečnou fotku, kterou jsem teď během nepořádku někam zašantročila, ale během zítřka a pozítří ji najdu!=D
Kolem nás byla hromada ryb, plavali kolem i nad námi nebo jen v malých akváriích. Později i žraloci a nakonec krásné a barevné medůzi. A naštětstí tam byl příjemný chládek, protože venku bylo krásných 39 stupňů. Měli jsme si jich víc vážit... =D


Druhý den už totiž bylo poměrně zataženo, ale udělali jsm aspoň výlet po celé severní, části východní a části západní části ostrova, kdy celá severní strana je potažena serpentýnami - tudíž naprostá nádhera! Smějící se Nejvíc jsem se těšila na starší vesničku jménem Deiá v horách mezi těma cestičkama. Nakonec jsme jí jen projeli, ale byla krásná! =)
A poslední den, kdy jsme měli auto, jsme jeli na východ podívat se na krásný kostelík Bon Any s vyřezávaným dřevěným Betlémem uvnitř. A seznámili se s místními koťaty a pejskem.Usmívající se (Jednou na to doplatím! =D Už před pár lety v Řecku mě pokousala kočka, naštěstí v Řecku se vzteklina nevyskytuje. =D) Ze studny s děravým vědrem jsem jim do kamené mísy nalili vodu a mohli jsme frčet dál. Dědovi se cesta nelíbila, tak jsem se nabízela, že to odřídím (hele, zbývají mi jen dvě jízdy!), nacož babička řekla, že to by si raději vystoupila a došla to pěšky, tak mi řekněte, kde je ten vděk! =D


Zbytek týdne jsme se snažili opět ležet na příjemných lehátkách u bazénu a docházeli kousek k moři. Počasí nám moc nepřálo, protože hodně foukalo a byly obrovské vlny. Za to tedy mohl hlavně blížící se úplněk. Nakonec úplněk byl poslední večer, takže až náš odjezdový den bylo moře klidné jako jezero. Dokonale klidné pro babičku, my se vyřádili i ve vlnách. Dokonce i děda, ale před babičkou je to tajemství! Smějící se
Jeden z konečných večerů jsme si půjčili čtyřkolá vozítka poháněná šlapadly, kterých bylo na promenádě požehnaně. Překvapivě to byl babičky nápad, že si nějaké půjčíme a projedeme se. Snad trochu spoléhala na to, že se bude víc vozit, než šlapat, protože nakonec to tak stejně dopadlo a navíc si o pedály rotzrhla sukni. Půjčili jsme si dvě vozítka. Jedno pro 4 osoby, kde byli vpředu naši a vzadu babi s dědou, a pak druhé, které jsme řídily jen já a Lenička. Fotku toho vozítka nemám, ale jízda stála za to. Pořádná makačka! =D Usmívající se
Ještě nakonec, úplně jsem zapomněla zmínit maják (jehož název mi vypadl), ke kterému jsme se snažili dojet (a věřtě, stálo to hodně navigování a proplétávání se uličkami, až nakonec jsme projeli vilovou čtvrtí a byli tam. A byl mimo přístup veřejnosti! Takže foto jen přes plot. =(




A tímto bych ukončila Mallorcu. A co následovalo? No je to možný?? =D
Letos jsem náhodou měla rovnou dvě dovolené u moře. Z té druhé mám víc fotek (fotky z Mallorky má u sebe ještě taťka a děda...), takže hodně důkazů.. =D První, o které jsem se už "krátce" zmiňovala, byla rodinná. Druhou jsme podnikly jen já a kamarádka do Bulharska.
Skoro několik měsíců jsme hledali dobrý, kvalitní a zároveň levný hotel (původně v Itálii, pak Řecku a nakonec-) v Bulharsku. Nebylo to úplně podle představ, ale výhodnější jsme nenašly(no, dost výhodný byl i tak, když vezmu v úvahu, že měl pět hvězdiček a all inclusive!), tudíž jsme si museli krapet připlatit, ale pak to bylo něco. Mamka ho teda nazvala skleněným monstrem a vlastně měla pravdu. Hotel byl obrovský a celý prosklený (tudíž do zelena..), měl trochu nepravidelné tvary, ale co už! Bylo nám krásně.
Let jsme zvládly dobře (jen na letišti jsme nejdřív čekaly ve špatné frontě. =D A čekaly jsme v ní asi půl hodiny - a to to byla fronta aspoň na hodinu! Kde se tam tolik lidí bere? -, než jsme jistili, že ta fronta nevede k okýnku, ke kterému chceme, ale hned vedle k jiné cestovce. =D), jen nad Maďarskem byly silné turbulence. Docela brzy odpoledne jsme dorazily do hotelu a ubytovaly se - a úplně se nad pokojem rozplývaly! Smějící se Měly jsme moc dobrého delegáta, který bydlel s námi v hotelu, takže jsme se s ním často potkávali a on nám podával čerstvé informace o všech novinkách v hotelu. Třeba otevření baru v all inclusive. x)
Delegát teda sliboval krásné počasí a to první dva dny moc nebylo. Ten druhý se to naštěstí odpoledne vyjasnilo, takže jsme zapluly k bazénu a do pozdního odpoledne se od něj nehnuly. Večer jsme se byly projít na pláž, která měla být 100 metrů od hotelu, chvíli po silnici a pak přes písečné duny. A byla moc pěkná, takže další den odpoledne jsme nechaly opět ručníky u bazénu, ale vydaly se na pláž a to teda potěš koště!
Byla neuvěřitelně plná, že jen projít mezi slunečníky dalo zabrat a pak jsme se po jemným písku dostaly do moře. Šly a šly, voda po pas, šly a šly, voda stále po pas. Třicet metrů dál a pořád to samé a pak začínaly kameny a rostlinky, takže z plavání v moři toho moc nebylo. Chvíli jsme se tam plácaly na mělčině a raději zamířily zpět na lehátka, kde na náas zase začaly házet animátoři nabídky na všemožné aktivity (hlavně tanec u bazénu v pravé poledne =D), které jsme zdárně odmítaly, maximálně jsme si s nimi chvíli poklábosily. Usmívající se
Jeden den jsme si naplánovaly přes cestovku výlet do Nessebaru, krásného starého městečka s šesti starými, ale krásnými malými kostelíky, (původně jich na tak malém místě, jako toto městečko, bylo 40, ale většina byla zbourána nebo spadla při zemětřesení), zbytky dřívějších lázní (byzantské i turecké) a krásné domečky, u kterých přízemí bylo kamené a první patro dřevěné. Tak jsme se tam samy s naším průvodcem potloukaly a prohlížely kostelíky a všechny možné památky, během dvou volných hodin, které nám nechal, jsme nakoupily hromady suvenýrů a dárečků. Jelikož v Bulharsku vyrábějí plno věcí z růží, potkávaly jsme na každém kroku růžové oleje, několik druhů krémů, dokonce i džem z růží nebo alkohol (který jsme ještě neotevřeli, takže opravdu nemůžu posoudit, jak chutná), taky vzorky parfémů (které opravdu krásně voní po růžích) nebo mýdla. Často jsme viděly i mix koření (jak běžného, tak čistě místního) a samozřejmě keramiku, šperky,... =) Nakonec jsme výlet zakončili ve vinařství a v malém mikrobusu dojely zpět. =)
Poslední dva dny se začaly opět objevovat mraky, ale už nás to netrápilo. Poslední odpoledne dokonce začala bouřka. Pomalu už jsme se stejně zvedaly od bazénu, že půjdeme na pokoj, ale ostatní byli roztomilí. Někteří se smáli a skákali dál do vody, jiní se schovali pod slunečníky a střechu a z bálkónu jsem potom pozorovala ulici, kudy prchali lidi z pláže.
Ti chytřejší si pak rozdělali slunečníky, jiní utíkali pod nafukovacími lehátky. Nejlepší byl stejně džíp s otevřenou střechou, který si skrz ni otevřel velký slunečník! Smějící se
A pak už jsme hezky odfrčely na letiště, přeplněné kufry nechaly odbavit a hezky si doletěly zpátky domů. =)